13. července 2021 Pečovatelská služba

Kdo je pečovatelka terénní pečovatelské služby?

Co všechno vlastně obnáší být pečovatelkou? Být pečovatelkou není jen běžné zaměstnání, je to poslání, které bude vždy potřebné a může ho dělat pouze ten, kdo chce opravdu pomáhat lidem. Je to péče o tělo i duši, při které je nutná spolehlivost, trpělivost a empatie.  

Pečovatelka, odborně pracovník v sociálních službách, vykonává přímou obslužnou péči, pro jejíž výkon má potřebné vzdělání, jímž je střední vzdělání s maturitou nebo akreditovaný kvalifikační kurz. Dodnes se setkáváme s tím, že společnost zaměňuje práci pečovatelky s prací uklízečky, což je zásadní chybou, kterou se snažíme vysvětlit. Pečovatelka je denně ve spojení s osobami, které potřebují pomoc druhé osoby nebo jsou na ní doslova závislé, ale chtějí být, co nejdéle to bude možné, ve svém domácím prostředí. Práce pečovatelky je z hlediska funkčnosti společnosti nenahraditelná.

Práce terénní pečovatelky je velice pestrá a náročná, svou činnost vykonává dle předem daných směn od pondělí do neděle včetně víkendů a svátků v čase od 7:00-21:00 hodin. Musí být skvělým řidičem, protože při své práci neustále přejíždí od klienta ke klientovi, neboť Pečovatelská služba Farní charity Litoměřice nabízí služby až 15 km od města Litoměřice.

Práce terénní pečovatelky obnáší péči o tělo i duši klienta. Pečuje o osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku - seniory, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby se zdravotním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením a rodiny s dítětem/dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby s péčí o sebe či o domácnost. Snaží se pomoci klientům se vším, co potřebují. Přistupuje individuálně a respektuje osobnost každého člověka. V poslední době se pečovatelka velmi často setkává s Alzheimerovou chorobou nebo jinými typy demencí. Pečovatelka se pravidelně vzdělává a absolvuje kurzy, které se zaměřují na psychickou i fyzickou náročnost péče o druhé (moderní a účinná manipulace s klienty, novinky v péči o kůži a hygienu, syndrom vyhoření a další).

Klienti v terénu se svými potřebami liší, každý má jiné zvyklosti a odlišné prostředí, ve kterém žijí. Někteří potřebují pomoc s hygienou ve sprše, jiní na lůžku, protože nemají dostatek sil vstát z postele. Také potřebují pomoc s přípravou jídla a pití, nákupem potravin, sepsáním nákupního seznamu, doprovodem na nákup či s podáním jídla a pití. Některé klienty doprovází k lékařům, jiným radí s pořízením kompenzační pomůcky či jejím nákupem. Zajišťuje doprovody na úřady či vykonává pochůzky dle klientova přání.

Často se stává, že klient cítí žal, splín, nebo nemá dobrou náladu, protože si uvědomuje, že nemá tolik sil co dříve. S takovými klienty mluví a snaží se je vyslechnout, případně jim poradit, pokud si radu žádají. Pečovatelka musí udržovat nadhled, být profesionál, jednat citlivě a empaticky. U každého klienta tráví čas, který si předem sjedná při sociálním šetření, ale v případě nutnosti čas upraví tak, aby byl klient spokojený a aby byly zajištěny jeho potřeby.

Základním principem je klienta vést k samostatnosti, pečovatelka nedělá činnosti za něj! Velkou odměnou pro ni pak je, když je při odchodu klient spokojený. Vědomí, že díky práci pečovatelky je kvalita života klienta lepší, je úžasné pro každého z nás.